B vrh - deníček *** Australský ovčák

B vrh Diandra

Deníček štěňátek

6.5.

Panička se musela vrátit do práce a tak nám pěkně zanedbává deníček a přitom se toho pořád tolik děje. Někteří z nás jsou již v nových domovech. Ale chodí nás navštěvovat. My, co jsme ještě pořád s maminkou, jsme byli na dalších dvou očkováních a jsme moc rádi, že teď prý máme na rok pokoj. Taky občas dostáváme tu ošklivou hořkou pilulku. Ale jinak je život děsná legrace, řádíme na zahradě, tejráme Tiffany i mámu s tátou, chodíme na procházky, jezdíme na různé výlety. Například jsme byli na návštěvě záchranářského cvičáku, mají tam takové prima roury a různé úkryty, které jsme směli prozkoumat. Hodná teta to pohotově zdokumentovala - k vidění zde - děkujeme. Zkoušeli jsme "stopovací čtvereček", a taky co říkáme střelbě - ani jsme si nevšimli ;-) Panička nám doma pořád chystá podobná překvapení v podobě náhlých a hlasitých zvuků, tak se pak nemůže divit, že to s náma ani nehne :-))
Pak někteří z nás byli na agility cvičáku, tady teda máme zásadní reklamaci, protože jak správně čtete - jen někteří z nás tam byli, někteří ještě ne, prostě nespravedlnost :-(

A tenhle víkend nás záchranáři vzali s sebou na trénink do sutin. Páni, takovou legraci jste ještě neviděli, haldy suti, cihel, písku, hlíny a bůhví čeho ještě, barák bez dveří a oken, ve kterém bylo spoustu místostí s dalším harampádím po kterém jsme mohli beztrestně lézt a ještě nás za to chválili :-). Nakonec nás vzali do sklepa, kde byla úplná tma, vedly tam schody, které byly jen z desek a mezi nima bylo vidět dolů, teda moc vidět nebylo, byla tam tma. Prošli jsme velikánským úplně temným sklepem, kde bylo světlo jen ze světýlek, co měli na helmách tety, co tam s náma byly. A na druhé straně bylo hodně šikmé prkno s položeným žebříkem. Dali jsme to všichni, v prvním kole jsme šli dolů po prkně a nahoru po schodech a ve druhém kole sme to vzali obráceně. Brácha se nakonec asi cítil jako hrdina a poslední místnost opustil dírou po okně, ještě, že jsme byli v přízemí. On to vzal prga, aniž by na někoho čekal, a když to maminka vyhodnotila jako bezpečnou činnost směli jsme tím oknem všichni ;-)

19.3.

tak máme za sebou další malý výlet, tentokrát jsme vyrazili na výlet za tetou, se kterou se fotíme. Mají krásnou, upravenou zahrádku s prima trávníkem. Včera jsme na návštěvě slyšeli hodně blízko vojenské stíhačky a tady zase přes silnici byla velmi frekventovaná vlaková trať. Ani jedno nám teda fakt nevadilo ;-)

18.3.

to byl, ale kráásnej den, napřed to tak nevypadalo když jsme po krátké jízdě vystoupili na takovém divném místě, kde to "vonělo" desinfekcí. Museli jsme hezky sedět na stole, svítili nám do očiček, pak nám do nich kapali a zase svítili. Ale všichni jsme byli prohlášeni za bez vad, ať už to znamená cokoliv ;-) Pak jsme zase jeli autem, tentokrát delší dobu a vystoupili na takové prima zahradě. Prý tady jedna z nás bude brzo bydlet. Prozkoumali jsme to tam centimetr po centimetru, ať už venku, tak i vevnitř. Jen je velká škoda, že ten rybníček byl oplocený, s těma rybičkama bysme se bývali rádi seznámili ;-)

17.3.

máme nové fotečky - mrkněte níž

16.3.

návštěvy tady máme skoro každý den, ale dneska byla speciální - prý kontrola vrhu - tak jsme se snažili být hodní, ale když pořád říkala jací jsme hodní, tak jsme přestali předstírat a rozbalili jsme to jako obvykle ;-) každopádně všechno bylo OK a máme černé na bílém, že jsme přátelští, hraví a temperamentní

15.3.

auuuu - poprvé jsme se přesvědčili, že život není samá legrace :-(, očkování jsme ustáli bez mrknutí oka, čipování taky celkem šlo, ale tetování bylo teda fakt au au au. A ješte ke všemu jsme celí zelení ;-)

12.3.

páni to byl výlet, jeli jsme do Českého ráje, byli jsme se podívat, kde naši starší polosourozenci trávili svůj druhý měsíc života, procházeli jsme se po lese, kde byla spousta překážek, ne jako rovná zahrada jakou máme doma, a taky jsme někteří jeli v kennelce sami, prý si musíme zvykat, :-( celkem jsme ujeli skoro 200 km a zvracel jen jeden z nás, ale jako správní bráchové a ségry neprásknem kdo ;-)

11.3.

dneska jsme poprvé jeli autem jako opravdický psi, ne na klíně, ale v kennelce

9.3.

musíme vám prásknout, že zelenej je divnej, představte si, že mu ta odčervovací pasta chutnala, chápete to?
dneska jsme zkoušeli fotit, těšte se :-)

8.3.

dneska to panička duševně nevydržela, abysme byli pořád zavření doma a sníh nesníh, byli jsme chvíli venku - ta bílá věc teda studí, ale bezva jsme si v ní zařádili;
a večer prý zase dostaneme tu hnusnou pastu :-(

6.3.

tak máme první fotky v postoji, ještě to není dokonalé, ale snažili jsme se :-) kluci už mají i jména - koukněte níž

2.3.

dneska byla velká prohlídka a taky trošku boj, ale nakonec můžeme konstatovat, že máme všichni všechny zuby a nůžkový skus

28.2.

máme za sebou první výlet autem, panička nám to pěkně předvedla jak se taky dá jezdit, ale na nás si nepřišla, buď jsme se kochali krajinou nebo to prostě zaspali ;-)

25.2.

dneska je nám jeden měsíc a panička nás poprvé vzala na chvilku ven na sluníčko

24.2.

všichni vážíme přes 2,5 kg, někteří z nás i 2,8 kg

23.2.

dneska tady zase byla Markéta a zanechala tady paničku s 659 fotkama, na fotky vleže jsme už moc velký a na fotky v postoji ještě malincí, ale asi si chvíli počkáte než je zpracuje ;-)

22.2.

zase na nás vytáhli tu hnusnou odčervovací pastu, brrr :-(

20.2.

první z nás pokořil dvoukilovou hranici

19.2.

poprvé jsme dostali namočené granulky, někteří z nás je měli na těch nejneuvěřitelnějších místech :-), ale pochutnali jsme si ;-)

18.2.

dneska jsme poprvé ochutnali jiné mlíčko než mámino :-)

14.2.

začínají nám růst zoubky - chudák mamka ;-), všichni vážíme víc než 1,5 kg

10.2.

dneska nás zase navštívila teta Markéta s ještě lepším foťákem než minule, chtěli jsme se jí pochlubit jak jsme od minula vyrostli a jak nám to běhá, ale nějak se to nesetkalo s nadšením ;-) prý ještě budou lepší fotky vleže :-(

8.2.

všichni už mají více či méně otevřené oči, některým klukům to jde pomaleji; také jsme dnes dostali odčervovací pastu - no chuť nic moc :-(

6.2.

první kdo otevřel očička je "oranžová" holčička; všichni vážíme víc než kilo

5.2.

většina z nás už váží víc než jedno kilo

Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024 x 768 bodů a vyžadují prohlížeč podporující JavaScript.
Použití jakéhokoliv materiálu z těchto stránek pouze se souhlasem autora!
Copyright © Martina Hodková, 2010

6.5.	Panička se musela vrátit do práce a tak nám pěkně zanedbává deníček a přitom se toho pořád tolik děje. Někteří z nás jsou již v nových domovech. Ale chodí nás navštěvovat. My, co jsme ještě pořád s maminkou, jsme byli na dalších dvou očkováních a jsme moc rádi, že teď prý máme na rok pokoj. Taky občas dostáváme tu ošklivou hořkou pilulku. Ale jinak je život děsná legrace, řádíme na zahradě, tejráme Tiffany i mámu s tátou, chodíme na procházky, jezdíme na různé výlety. Například jsme byli na návštěvě záchranářského cvičáku, mají tam takové prima roury a různé úkryty, které jsme směli prozkoumat. Hodná teta to pohotově zdokumentovala - k vidění zde - děkujeme. Zkoušeli jsme "stopovací čtvereček", a taky co říkáme střelbě - ani jsme si nevšimli ;-) Panička nám doma pořád chystá podobná překvapení v podobě náhlých a hlasitých zvuků, tak se pak nemůže divit, že to s náma ani nehne :-)) Pak někteří z nás byli na agility cvičáku, tady teda máme zásadní reklamaci, protože jak správně čtete - jen někteří z nás tam byli, někteří ještě ne, prostě nespravedlnost :-( A tenhle víkend nás záchranáři vzali s sebou na trénink do sutin. Páni, takovou legraci jste ještě neviděli, haldy suti, cihel, písku, hlíny a bůhví čeho ještě, barák bez dveří a oken, ve kterém bylo spoustu místostí s dalším harampádím po kterém jsme mohli beztrestně lézt a ještě nás za to chválili :-). Nakonec nás vzali do sklepa, kde byla úplná tma, vedly tam schody, které byly jen z desek a mezi nima bylo vidět dolů, teda moc vidět nebylo, byla tam tma. Prošli jsme velikánským úplně temným sklepem, kde bylo světlo jen ze světýlek, co měli na helmách tety, co tam s náma byly. A na druhé straně bylo hodně šikmé prkno s položeným žebříkem. Dali jsme to všichni, v prvním kole jsme šli dolů po prkně a nahoru po schodech a ve druhém kole sme to vzali obráceně. Brácha se nakonec asi cítil jako hrdina a poslední místnost opustil dírou po okně, ještě, že jsme byli v přízemí. On to vzal prga, aniž by na někoho čekal, a když to maminka vyhodnotila jako bezpečnou činnost směli jsme tím oknem všichni ;-)
19.3.	tak máme za sebou další malý výlet, tentokrát jsme vyrazili na výlet za tetou, se kterou se fotíme. Mají krásnou, upravenou zahrádku s prima trávníkem. Včera jsme na návštěvě slyšeli hodně blízko vojenské stíhačky a tady zase přes silnici byla velmi frekventovaná vlaková trať. Ani jedno nám teda fakt nevadilo ;-)
18.3.	to byl, ale kráásnej den, napřed to tak nevypadalo když jsme po krátké jízdě vystoupili na takovém divném místě, kde to "vonělo" desinfekcí. Museli jsme hezky sedět na stole, svítili nám do očiček, pak nám do nich kapali a zase svítili. Ale všichni jsme byli prohlášeni za bez vad, ať už to znamená cokoliv ;-) Pak jsme zase jeli autem, tentokrát delší dobu a vystoupili na takové prima zahradě. Prý tady jedna z nás bude brzo bydlet. Prozkoumali jsme to tam centimetr po centimetru, ať už venku, tak i vevnitř. Jen je velká škoda, že ten rybníček byl oplocený, s těma rybičkama bysme se bývali rádi seznámili ;-)
17.3.	máme nové fotečky - mrkněte níž
16.3.	návštěvy tady máme skoro každý den, ale dneska byla speciální - prý kontrola vrhu - tak jsme se snažili být hodní, ale když pořád říkala jací jsme hodní, tak jsme přestali předstírat a rozbalili jsme to jako obvykle ;-) každopádně všechno bylo OK a máme černé na bílém, že jsme přátelští, hraví a temperamentní
15.3.	auuuu - poprvé jsme se přesvědčili, že život není samá legrace :-(, očkování jsme ustáli bez mrknutí oka, čipování taky celkem šlo, ale tetování bylo teda fakt au au au. A ješte ke všemu jsme celí zelení ;-)
12.3.	páni to byl výlet, jeli jsme do Českého ráje, byli jsme se podívat, kde naši starší polosourozenci trávili svůj druhý měsíc života, procházeli jsme se po lese, kde byla spousta překážek, ne jako rovná zahrada jakou máme doma, a taky jsme někteří jeli v kennelce sami, prý si musíme zvykat, :-( celkem jsme ujeli skoro 200 km a zvracel jen jeden z nás, ale jako správní bráchové a ségry neprásknem kdo ;-)
11.3.	dneska jsme poprvé jeli autem jako opravdický psi, ne na klíně, ale v kennelce
9.3.	musíme vám prásknout, že zelenej je divnej, představte si, že mu ta odčervovací pasta chutnala, chápete to? dneska jsme zkoušeli fotit, těšte se :-)
8.3.	dneska to panička duševně nevydržela, abysme byli pořád zavření doma a sníh nesníh, byli jsme chvíli venku - ta bílá věc teda studí, ale bezva jsme si v ní zařádili; a večer prý zase dostaneme tu hnusnou pastu :-(
6.3.	tak máme první fotky v postoji, ještě to není dokonalé, ale snažili jsme se :-) kluci už mají i jména - koukněte níž
2.3.	dneska byla velká prohlídka a taky trošku boj, ale nakonec můžeme konstatovat, že máme všichni všechny zuby a nůžkový skus
28.2.	máme za sebou první výlet autem, panička nám to pěkně předvedla jak se taky dá jezdit, ale na nás si nepřišla, buď jsme se kochali krajinou nebo to prostě zaspali ;-)
25.2.	dneska je nám jeden měsíc a panička nás poprvé vzala na chvilku ven na sluníčko
24.2.	všichni vážíme přes 2,5 kg, někteří z nás i 2,8 kg
23.2.	dneska tady zase byla Markéta a zanechala tady paničku s 659 fotkama, na fotky vleže jsme už moc velký a na fotky v postoji ještě malincí, ale asi si chvíli počkáte než je zpracuje ;-)
22.2.	zase na nás vytáhli tu hnusnou odčervovací pastu, brrr :-(
20.2.	první z nás pokořil dvoukilovou hranici
19.2.	poprvé jsme dostali namočené granulky, někteří z nás je měli na těch nejneuvěřitelnějších místech :-), ale pochutnali jsme si ;-)
18.2.	dneska jsme poprvé ochutnali jiné mlíčko než mámino :-)
14.2.	začínají nám růst zoubky - chudák mamka ;-), všichni vážíme víc než 1,5 kg
10.2.	dneska nás zase navštívila teta Markéta s ještě lepším foťákem než minule, chtěli jsme se jí pochlubit jak jsme od minula vyrostli a jak nám to běhá, ale nějak se to nesetkalo s nadšením ;-) prý ještě budou lepší fotky vleže :-(
8.2.	všichni už mají více či méně otevřené oči, některým klukům to jde pomaleji; také jsme dnes dostali odčervovací pastu - no chuť nic moc :-(
6.2.	první kdo otevřel očička je "oranžová" holčička; všichni vážíme víc než kilo
5.2.	většina z nás už váží víc než jedno kilo

Naposledy změněno: 27.5.2010